Recenze na knihu
Zlomky nekonečna Adéla Rosípalová

Tato kniha mě naprosto zničila a na ty zlomky doslova rozlomila😭. Posledních pár kapitol jsem celé probrečela. Každý 2 minuty jsem si šla pro kapesník až jsem si nakonec vzala celou krabičku k sobě. Asi nejsmutnější kniha co jsem kdy četla.

Tak tato kniha mě totálně zničila. Totálně miluju veškerou přímou řeč. Na konci jsem brečela jako malé dítě. Kniha se mě dotkla i co se týče rozvodové situace rodičů Matta. Popisy v knize jsou dostatečné a čtenář si vše dokonale představí, ale nejsou zbytečně dlouhé. Za mě velká spokojenost a moc moc doporučuju dál!

Bože.. nemám slov, to mě tak vzalo za srdce, kluky jsem si zamilovala hned od začátku. I když nám je už od první stránky naznačováno, jak to skončí, tak stejně to bolí a slzy nešly zastavit. Mohu jen doporučit ♥️

Příběh o lásce a smrti, o umírání a milování. Hrozně smutný, ale neobyčejně krásný příběh první lásky dvou kluků na prahu dospělosti. Příběh s pasážemi, které člověk nemůže neprobrečet. Při čtení této knihy jsem si uvědomil, kolik takových podobných příběhů se dnes a denně mezi námi odehrává, když umírá milovaný člověk. A okolí ti říká "jsi hrdina, tak pěkně jsi se o něj/ní staral, obětoval jsi čas, kariéru, peníze, sebe..." A kdo tím prošel ví, že to nebylo žádné hrdinství, žádná oběť; když milujeme, nemyslíme na sebe, a nemůžeme se chovat jinak, než být s tím druhým, ať je to sebetěžší. A samotné nás to obohatí, udělá nás to víc lidmi.

Nikdy v životě jsem si nemyslel že u knihy se mohu zasmát a brečet. Báječná kniha.

Zlomky nekonečna jsou mé první setkání s autorkou. Příběh vypráví o lásce Matta a Erika, kteří se i přes svůj mladý věk musejí vyrovnávat se zákeřnou nemocí. Adéla Rosípalová staví především na emocích, samotného děje se proto čtenáři moc nedostává. To ale na kvalitě knihy rozhodně nic neubírá. Připravte se na pořádnou dávku romantiky, napětí, (bez)naděje, lásky, přátelství, pokory, solidarity, lehkého humoru a v neposlední řadě pomalu přicházející smrti. To vše je protkáno filozofickými myšlenkami a citáty, které celkový dojem z knihy jen umocňují. Oba hlavní hrdinové - Matt i Erik jsou prototypem "sympatického hrdiny". Autorka si s jejich charaktery pohrála s naprostou láskou a procítěností a vy jim tak věříte každé slovo, letmý dotyk i pohled. Kromě Matta, kde je asi nejvíce vidět postupný vývoj i vedlejší postavy mají svoji roli a dobře zvládnutý charakter. Věřím, že se nejeden čtenář dokázal v příběhu najít. Adéla Rosípalová umí obratně pracovat se slovíčky a tím v člověku vyvolat širokou škálu emocí - proto si připravte malou zásobu kapesníčků. Samotný závěr byl smutný, dojemný, ... oceňuji, že se nejedná o klišé v podobě klasického happyendu. Bez něj by to ale nefungovalo. Holt jsme jen pouhým zlomkem v celém vesmíru.

No.. tak tohle byla síla.. celou knihu bych rozdělil na dvě části. První část byla úplně suprová, romantika jak se patří.. ta druhá byla strašně depresivní a vůbec se mi nechtěla dočítat.. Knížka je jinak úplně nádherná. Je tam vykreslená psychika umírajícího člověka a jeho blízkých.. u knížky si pobrečíte, (vím co čem mluvím, sám jsem brečel asi pět kapitol před koncem.. A samozřejmě hlavní motiv: láska až do posledního okamžiku.. několikrát jsem musel knihu odložit a vstřebat děj kapitoly.. Vyvstávává poslední otázka.. “Milujeme jinak, když každý den může být poslední?”

Přesně tímto jsem si prošel. Krásná kniha.